Mise-Rastr

Farma

Kdopak jste vojáku? zeptal se velitel farmy
Jsem Ranmaru, syn kapitána Nawakiho pane řekl voják velitely
nastala chvíle ticha

Farma

Když jsem se vracel se štítem zaslechl jsem jméno toho muže.Jméno kapitána my ted nic neříkalo.Byl jsem celkem vyčerpán během a byl jsem rád že se na chvíli zastavím.Sedl jsem si opřev se o jednu z jabloní.A koukal směěrem k lesu.Jestli se nevynoří skřeti.Potřeboval jsem si odpočinout než půjdu zpět do města podat hlášení.A mý muži to potřebují taky.Máme toho již doist.

Farma

Ranmaru přišel k tobě. Děkuji vám, že jste mě osvobodil od skřetů. Jsem vám moc vděčný a otec bude také řekl ti. Vojáci se připravovali na obranu farmy

Farma

Když ke mně přišel vymrštil jsem se na nohy.
Není zač pane.Hned co odrazíme skřeti doprovodím vás do města.Nebo chcete jít hned pane?
Zeptám se Ranmara.Byl jsem připraven sice jsem si moc neodpočinul ale byl jsem zvyklí cestovat.Takže jsem byl rychle mobilní.

Farma

Přišel k vám velitel. Takž, nový rozkaz. Doprovodíte se svými muži Ranmara do bezpečí řekl ti. Vyrážíte hned dodal ještě

Farma

Rozkaz pane.Odcházíme.
Křiknu na své muže.Počkám až přijdou ke mně.
Musíme dopravit Ranmara do bezpečí města.VYrážíme.
Obstoupíme Ranmara aby šel ve formaci v prostřed nás a jdeme směrem k městu.

Farma

Vyrazili jste do města. Po cestě se nestalo nic zvláštního. Dorazili jste do města druhý den poránu. Ranamru řekl, že půjde hned za otcem a sis řeklm že bys měl navštívit Turgora

[u]Lebbenin/u]

Rozešli jsme se s Ranmanem.A já šel za Turgorem.Slíbil jsem že přijdu tak to musím dodržet.Průchod městem netrval zrovna dlouho takže jsem za chvíli stál před známými dveřmi.Zaklepal jsem a čekal jestli otevře opět ta paní.Myslím že bude vědět za kým jdu.Pokud mně ovšem zase Turgor nesrazí ve dveřích.

Lebbenin

Otevřela ti zase ta žena. Dobrý den, vy jdete za Turgorem? že ano? zeptala se tě žena. Když jsi kývl tak zavolala Turgora. Turgor přiběhl a usmál se. Vypadal mnohem lépe když neměl kruhy pod očima.

Lebbenin

Ano jdu za ním.
Na chlapci bylo vidět že už spal a snad neseděl u dveří.
Ahoj Turgore.Děkuji ti za popis té cesty moc si my pomohl.Jak si se zatím měl ty?
Zeptám se chlapce protože mně zajímalo co dělal jestli se zlepšila jeho nálada.

Lebbenin

Ahoooj Turgor se na tebe zazubil. Jsem tak rád že jste zpátky řekl a usmál se.

Lebbenin

Já jsem taky rád.A jsem rád že si netrucoval nebo ano?
Řeknu rádoby vyšším hlasem aby chlapec poznal že to myslím jen z legrace.Ještě chvíli a budu muset jít na velitelství asi podat hlášení.Takže ještě chvíli se źde zdžím a po té půjdu.

Lebbenin

Bylo mi smutno. Chci jít s vámi. Tady se mi nelíbí vysypal ze sebe Turgor. Víte, celkem se mi to tu líbí, to jo, ale nikdo mě tu nemá rád sklopil hlavu Turgor

Lebbenin

Jak nikdo tě tu nemá rád?Ubližují ti nebo co?Pochop žýe semnou v kasárnách být nemůžeš.
Vysvětlím chlapci a čekám na odpověd.Tohle mně zajímá.Mrzí mně že nemůžu chlapci dát pořádnou rodinu kde by ho měli rádi a staral ise o něj.

Lebbenin

No... to né přímo, ale nikdo si se mnou nechce hrát, nikdo mi neříká příběhy, nikdo mě nepohladí když jdu spát řekl smutně Turgor, zvednul hlavu a podévaů se ti do očí

Lebbenin

Schází mu prostě rodičovská láska.
Nemáš někde nějakého stýce nebo tak koho máš rád?Tohle co ti chybí já ti dát nemůžu.Jsem voják bez stálého domova.Žiju v kasárnách stanech a pod širým nebem.A každý den jdu někam s tím že se nemusím vrátit.Promin Turgore ještě přijdu musím jít k veliteli nahlásit se.
Zasměju se ještě na chlapce a vyjdu ze sirotčunce směrem na velitelství.

Lebbenin

Prosím... nechci tu zůstat, prosím vemte mě sebou křičel Turgor za tebou.

Lebbenin

No kdybych ho vzal na malou vycházku po městě možná by to nevadilo pokud to povolí.
Tak pojd vezmu tě nachvíli ven ale pak půjdeme zpět se ano?
Jdu najít tu paní a jdu zjistit jestli by to šlo.

Lebbenin

Jupíííí vykřikl Turgor a chytil tě za ruku. kam půjdeme? zeptal se a visel na tobě očima

Lebbenin

Ještě se neraduj musíme se nejprve zeptat.A nebude to nijak dobrodružné musím na velení.
Najdu tu paní co se stará o sirotky.
Mohu vzít Turgora na malou procházku.??
Zeptám se abych si ho jen tak neodvedl aniž by o tom nikdo nevěděl.

Lebbenin

Ale jistě. Víte snažíme se jim poskytnout co nejvíce péče, ale je jich moc a my nejsme rodina... řekla ti paní a hned pokračovala Děláme co můžeme, jsme rádi když nám někdo pomůže a usmála se. Deri se na tebe usmál. Žena se naklonila k tobě a šeptne ti Víte, Turgor to snaší velice špatně, ale on si zvykne

Lebbenin

Já vím, on to zvládne.
Řeknu ještě paní a vyvedu Turgora ven do ruchu města.A zamířím směrem k našemu velitelství.
Musíme na velení Turgore.Musím podat hlášení asi mně seřvou že jsem přišel tak pozdě.Tak se nelekni.
Řeknu chlapci s pusou do úsměvu a procházím dál městem.

Lebbenin

šli jste k velitelství. Turgor celou dobu poskakoval. Už tam budeme? A ted? A jak je to ještě daleko? docela se ti ulovilo když jsi byl před budovou. Turgor byl hrozně veselej... až moc

Lebbenin

turgor byl rád že se dostal ven a bylo to na něm vidět.T jeho řeči my docela začali lézt na nervi.Nebyl jsem na to zvyklí.Když jsme konečně přišli před velitelství.
Tak ted bud potichu až budeme vevnitř ano?
Pokračuji dál s Turgorem vedle sebe.Nebudu ho přece nechávat venku.

Lebbenin

Budu. Jako myška slíbil Turgor a vešli jste dovnitř. Kromě vašeho velitele tam byl i vysoký voják. Oči měl šedé jako moře a plášt měl seplý sponou s labutí. Vedle něj seděl i Ranmaru. Turgor se rozhlížel kolem