Mise6 - Rastr

Vychodni Osgiliath

Jsem v pořádku, ale nevím co s ním. Je moc silný postěžoval si kapitán

Vychodni Osgiliath

To je dobře a jsme na tom stejně.Většinou problémy nemám ale tenhle je nad mé síly.
Řeknu a začnu pomalu jakoby kroužit kolem jezdce a doufám že kapitána napadne nějaký slibný plán protože mně napodlo pouze utéct což si myslím by bylo nejlepší ale kapitán je jiného názoru...

Východní Osgiliath

Měl byste utýct. Vzít toho hraničáře a utíkat. Zdržím ho jak to jen půjde řekl kapitán

Východní Osgiliath

Pane já vás tady nemůžu nechat pro ti němu samotného.To už bych se nikdy nemohl vrátit do bílého města.
Odpovím kapitánovi.
Pane bud všichn itři nebo nikdo.
Odpovím vzdorovitě kapitánovi.Nenechám ho tu.Půjdu s ním klidně až do samotného pekla.

Faramir

Nikdy mu neutečeme. Nekdo ho musí zdržet a ty ...ty máš Turgora řekl kapitán. Mezitím hraničář přišel k sobě.

Faramir

KDyž kapitán řekl jméno mého ,,syna" by se ted už dalo říct projeli my hlavou jeho obrazy.Jak ted někde sedí v Minas Tirith a třeba na mně myslí.
To bylo pod pás pane.
Trochu couvnu zpět k hraničáři abych zjistil co mu je.
JSi v pořádku?
Zeptám se hraničáře a černého jezdce nezpouštím z očí.

Východní Osgiliath

KDyž kapitán řekl jméno mého ,,syna" by se ted už dalo říct projeli my hlavou jeho obrazy.Jak ted někde sedí v Minas Tirith a třeba na mně myslí.
To bylo pod pás pane.
Trochu couvnu zpět k hraničáři abych zjistil co mu je.
JSi v pořádku?
Zeptám se hraničáře a černého jezdce nezpouštím z očí.

Východní Osgiliath

jezdec udělal pár kroků k vám
Nízcí smrtelníci, přichází den vaší zkázy řekl jezdec hrozivě a rozmáchl se mečem. Najednou se ale z východu ozval další výkřik při němž tuhla krev v žilách. Z nebe se snesl podivný černý pták bez peří. Jezdec se vyšvihl na jeho hřbet a než jste stačili dokoliv udělat vylétl vysoko a zmizel v temnotě která se linula z Mordoru

Východní Osgiliath

Jezdec se blížil a vypadal že nás zabije všechny jen tím jedním máchnutím.KDyž se ozvalo další zapištění a my viděli jak se na nás snáší temný stín nějakého ptáka.Měl dlouhý krk a šupinaté tělo.Kdyby chtěl rozsápe nás na kousíčky.Jezdec se, ale naštěstí jen vyšvihl do sedla toho zvířete a odletěl.
To bylo divný pane.Měli by jsme se odsud co nejrychlejc dostat ten jezdec skřety asi držel dál ale ted....
Řeknu kapitánovi a rychle ze země seberu svůj luk a jdu zpátky k hraničáři abych zjistil jak na tom je.

Východní Osgiliath

Rychle odsud. Musíme k mostu řekl Faramir
Hraníčář se postavil a i když kulhlal rozeběhli ste se troskami zašlé slávy Gondoru. Blížili jste se pomalu k řece. Slyšeli ste pokřiky skřetů i vykřiky Gondorských. Na mostě se stále bojovalo

Východní Osgiliath

Rozkaz pane.
ZAsunu meč do pouzdra a s lukem v ruce se zařadím na konec našeho malého hada.Kapitán se svými zkušenostmi bude jistě užitečnější ve předu víc jak já.Hraničář pude v prostřed a já to budu uzavírat.Pomalu jsme se blížili k mostu odkud se ozývali zvuky rohů, řinkot mečů a křik raněných.
Pane můžu se zeptat jaký je následující plán?Myslíte že se probijeme přes celý zadní voj skřetů? Nebo to vememe tou lodkou kterou jsme přijeli?
Zeptám se kapitána když zrovna projíždím očima prostor zanámi.

Východní Osgiliath


Loďka tam není, zřejmě jí použil někdo ze zbytku naší zkupiny, musíme počkat na vhodnou chvíli a zautočit zezadu. Nebo počkat až se to tu uklidní a pak se proplížit, ale tím nepomůžeme našim. Máme šanci vpadnout nepříteli do týla řekl kapitán a rozhlédl se

Východní Osgiliath

Dobře pane rozumím.Proplížit se přes most až se to uklidní by bylo si myslím takřka nemožné.
VYtáhnu šíp a založím ho do tetivy.ZAmířím aby šíp vletěl do zad některého ze skřetů a aby nepřeletěl k našim.Pak už jenom čekám na povel Faramira že vyrážíme.NEbudu mít asi moc šancí vystřelit znova takže luk pravděpodobně zahodím abych měl lepší prostor na boj s mečem.

Východní Osgiliath

Faramir najednou vztal, přiložil si k ústům zdobený roh a mocně do něj zadul. Zvuk se rozléhal po celém městě a odrážel se od trosek věží starých dómů. Skřeti se zarazily, ale šiky Gondroských se začali tlačit přes most, rozrážeje tlačenici meči a kopími

Východní Osgiliath

Viděl jsem periferně, protože jsme byli v linii ted.Jak kapitán vztává a něco vytahuje od pasu.Najednou uslyším zadutí našeho rohu.Skřeti se otáčí a hledají zdroj toho zvuku.Na víc jsem nečekal a vypustil šíp.Viděl jsem dráhu letu a skřeta který se otočil jen aby viděl jak na něj letí šíp.BYlo to to poslední co v životě viděl.ODložím luk a vytáhnu meč.Počkám jen až vyrazí kapitán a jemu v bok se vyřítím na skřety s mečem kapitána Nawakiho v ruce.

Východní Osgiliath

Skřeti byli zaraženi, nejprve si mysleli, že dorazila velká přesila nepřátel, pak si ale všimli že jste jen 3. Ve vašem prvním náporu přišlo o hlavu asi 12 skřetů. Většina skřetů ted šla po vás a ostatní Gondorští se tlačili k vám zenechávajíc za sebou hromady skřetů

Východní Osgiliath

Zaražení skřetů nám pomohlo v tom že prvně vůbec netušili skoro co se děje.Vyrazili jsme v řadě a zakousli se do zadního voje nepřátel.Kulhající hraničár o chvilku dýl přeci jen ho zranění trochu omezovalo v běhu.Byli jsme akorát tak aby jsme byli odsebe na vzdálenost našich mečů a neohrožovali s v boji.První můj sek který přišel do řady nepřátel jsem vedl v úrovni pasu i zad zaskočených nepřátel a dva poslal hned k zemi.V téhle tlačenici se stačilo skoro jen ohánět mečem i když to šlo ztuha vzhledem k počtu nepřátel okolo.Snažil jsem se protlačit co nejblíže k našim vojáků kteří postupně zadupávali skřetí obranu mostu dozemě.

Východní Osgiliath

Skřeti byli zaražení a bez velení. Většina jich začlaa skákat z mostu do řeky, nebo utíkali kolem vás. Minuli vás i vaši vojáci a za mostem se spustila bitva s nově říchozími skřety.

Východní Osgiliath

Skřety jsme odtlačovali a ti padli do Anduiny a skvrnili řeku svou špínou.Spoustu jich vzal proud řeky, ale někteří se vyhrabali s řeky ven protože skočili blíže kraji.KDyž jsme se probili na druhou stranu mostu k našim silám rychle najdu kapitána.
PAne jaké jsou další rozkazy?
Zeptám se kapitána.

Východní Osgiliath

Zabít je všechny vykřikl kapitán když ual hlavu velkému mordorskému skurutovi. Menší skřeti vesměs prchly, nebo neuspořádaně stříleli. Nově příchozí skuruti se pustili do boje velkými šavlemi

Východní Osgiliath

Rozkaz pane.
Odpovím kapitánovi.Byl jsme zadýchaný a trochu unavený z toho všeho co se událo než jsme se probili sem na naší stranu mostu, ale kapitánovi rozkazy byli jasné.Proto jsem pozvedl meč, který byl potřísněný krví skřetů a vydal jsme se zpět na linii.Skřeti prchali co nejdál mohli jen aby na ně nedosáhli naše meče.Sem tam z druhé strany přiletěl šíp, ale nebyl oto moc časté.To naši lukostřelci se činili a stříleli do boků skřetů kteří se tlačili na most.Skřeti byli naproti nám bez velení.Černý jezdec odletěl a velení jsme pobili my na naší misi.Zařadil jsme se do linie psotupujících vojáků.Skuruti se pomalu fanaticky vrhali na naše řady.Naším kopijníků se je dařilo poměrně držet nám je od těla, ale přesto se jich pár dostalo přes řady kopí.Jede nse vrhl po mně.Vykral jsme jeho ránu, ale meč my nepříjemně zavibroval v rukách.Mněl sílu to se mu muselo nechat.Zaútočil znovu, ale udělal dlouhý nápřah nad hlavu což my stačilo k tomu abych mu vrazil svůj meč do hrudi.RYchle jsem meč vytrhl a skuruta srazil na zem.NAše linie psotupovali vpřed a zašlapávali mrtvoli skřetů do země.

Východní Osgiliath

Na ně vojáci Gondoru, nemějte s nimi slitování ozval se mohutný hlas. Na bílém koni dorazil kapitán Boromir. Vytasil meč a rozjel se proti skřetům. Vojáci chytili druhý dech a následovali ho. Skuruti se snažili seskupit ve větší celek, ale neustále utoky jim v tom bránili. Bitva ale trvala ještě pár hodin. Skurutu zmobilizovali nižší skřety a kladly odpor. Poslední hodiny bitvy byli ale spíš čištění města, kdy se prolézali všechny pozorovatelny a trosky aby se vyhnali veškeří skřeti. Mezitím se stihli stavět barikády a pozorovatelny na dobyté straně řeky. Když bylo po všem byla už tma. Z Minas Tirith mezitím dorazili posily, zdravotníci, dělníci i zásoby. Osgiliath se stal opět pevností Gondoru.

Večer - tábořiště

Pozdě v noci jsi se konečně dostal do provizorního tábořiště v Osgiliathském dómu. Kapitány Faramira ani Boromira nebylo nikde vidět, asi odjeli podat hlášení. Všiml sis ale někoho jiného. U jedoho z ohňů seděl mezi vojáky Ranmaru

Východní Osgiliath

Otočil jsme se za hlasem, který se ozval za našimi hlavami.BYl to Boromir s taseným mečem na svém koni.Vjel do skřetů a jejich linie se zbortila.Vytlačili jsme skřety z mostu a vyčistili okolí takže jsme zajsiitli bezpečné předmostí pro další čištění zbytku města.Sehnal jsme si luk a další šípy.Při dalším čištění budou potřeba.Po stávající bitvě o most bylo luků a toulců s šípy až moc.Spousta našich padla.Vzal jsem si z hromady luk a doplnil šípy a přidal se k jedné ze skupin která čistila město.Postupovala jsme postupně městem a tahali skřety z jejich děr.Jednomu skurutovi se podařilo zmobilizovat jednotku skřetů s kterými obsadil jeden z domů a z oken nás zaplavovali šípy.Dobití domu kdy jsme museli postupovat kryti palbou a štíty nás stálo spoustu vojáků.Další postup byl už jen vesměs vybíjení opozdilců, kteří se nestihli včas uklidit před postupujícími vojáky.Skřeti se ale nechtěl idát jen tak a napadli nás kde mohli.V jedné ulici nachystali past kde na nás náhle vyletěli z trosek domů.Pevná disciplína a vyrovnanost nám pomohli tento útok odrazit, ale jednotka opět přišla o pár mužů.Takhle to šlo dlouho až na okraj města kde jsme se zastavili.Přišli čerstvé jedotky a my se mohli stáhnout.Po městě se již začali stavět barikády které nám měli pomoci při další obraně.Jednotky které byli v boji odzačátku byli stáhnuté zpět za most.KDe bylo zbudované tábořiště.

Večer - tábořiště

Hledat Faramira bylo jak jehlu v kupce sena.nikdo o nich nevěděl.Proto jsme toho nechal a šel si najít nějaké místo k odpočinku.O kus dál jsem zahlédl u ohně známou tvář kapiotánova syna.Zamířil jsme k němu.
Zdravím tě Ranmaru.Jak se ti daří?Mohu přisednout?
Pozdravím Ranmara a vznesu otázku zdali můžu sednout k němu.Nohy jsem už pomalu necítil a ruce jak by smet.

Východní Osgiliath

Ale jistě ane přidejte se. Dneska jsem dosáhli velkého vítězství a popálili jsme konečky temné ruky a ta se prozatím stáhla. Bojím se ale, že je to jen klid před bouří řekl Ranmaru. Jednotka se kterou byla byla jedna z těch, která byla v první linii. Ztratily 17 mužů a dalších 31 bylo zraněno. Vojáci kolem byli vesměs dost unavení. Sice nestály proti černému jezdci, ale bojovali proti mordorským skurutům. V poslední době si byl pořád na nohou a začalo tě to zmáhat. Chtělo by to volno....

Východní Osgiliath

Máš pravdu Ranmaru.Dosáhli jsme prozatimního vítězství.MYslím že za hranicemi černé země je těhlech potvor daleko víc.Pokud se seberou a zatlačí tak budeme muset bojovat minimálně dvakrát co dnes.
Odpovím Ranmarovi a obhlédnu skupinku těch co sedí tady okolo ohně.Někteří mněli lehčí zranění jiní byli v pořádku jen potřísnění krví skřetů a skurutů.Měli pomačkaná brnění i štíty.Svědčilo to o ohromné síle kterou mají skuruti.Pohlédl jsme do ohně a začali se my klížit oči.Mněl jsme toho plné zuby.Poslední dobou jsem byl stále v jednom kole.Doba si to bohužel žádala.Pochyboval jsem že bych dostal volno když denně je na frontě potřeba tolik vojáků.Spikli se proti nám snad všichni.Věděl jsem že síla Mordoru je mnohonásobně vyšší než to co jsme schopni proti nim postavit i když stáhneme posili ze všech míst našeho království.Potřebovali jsme zázrak aby jsme se z toho vylízali.
Dobře Ranmaru bojujte všichni jako dnes a nepřítel nikdy nezvítězí!Já si půjdu najít nějaké místo k odpočinku.Jinak budu následující den nepoužitelný.Opatruj se Ranmaru a vy také.
Řeknu Ranmarovi a jdu si najít místo kde bych mohl složit hlavu ke spánku měl jsme toho dost.