Mise6 - Rastr

Východní Osgiliath

Ranmaru jen kývnul. Našel sis místo a zalehnul. Byl bys přísahal, že si usnul dřív, než si dopadl na zem. Ve snu si měl nepříjemné sny. Černé hordy obklíčili Minas Tirith. Bílé město hořelo. Vzduchem se prohanely jakési černé stíny. Uslyšel si Turgora jak křičí. S trhnutím ses probudil. Bylo už odpoledne. V celé místnosti uz skoro nikdo nebyl. Venku bylo sluníčko. Pane? Jste vzhůru? Kapitán Boromir říkal, že až se vzbudíte mám vás poslat za ním k mostu ozval se jeden z přítomných

Východní Osgiliath

Našel jsme si krásné místo na podlaze jednoho z t¨rozbořených domů.Odepnul jsme pásek s mečem a pod hlavu si dal toulec.Přikryl jsme se pláštěm a ponořil se do spánku.Cítil jsme pach spáleného masa a kouř od hořících budov.Všude byli skřeti.Nevěděl jsme kde to jsem než sem se zorientoval.BYl jsme v Bílém městě.Šiky nepřátel prorazili velkou bránu a nahrnuli se do města.Bojovali jsme o každou ulici.Ze vzduchu dopadli do ulic mrtvoli vojáků které strhly ty podivné stíny z hradeb.Všude křičeli lidé.Bráníli jsme psotupu skřetů a ustupovali do vyšších pater.Za mými zády se ozval křik Turgora.Otočil jsme se a jak jsem se otočil s trhnutím jsme se probral.Venku svítilo slunce a byl poměrně pěkný den.
Děkuji vojáku.
Poděkoval jsem vojákovi a začal se strojit.Opásal jsme se mečem a na záda hodil toulec.Oblékl jsme se do když jsme to zhodnotil otrhaného hraničářského pláště do ruky vzal luk a vyrazil ven.Podíval jsem se na druhý břeh kde vojáci s dělníky pracovali na odklízení těl mrtvých gondořanů i skřetů.Stavěli barikády pro lepší obranu.Došel jsem k mostu kde jsem začal hledat kapitána Boromira.Přistoupil jsme k hlídce která měla službu na téhle straně msotu.
Zdravím tě neviděl si kapitána Borormira?
Zeptám se hlídky jestli neví kde by mohl být.

Osgiliath - střed

Všude kmitali dělníci. Z kdysy královského města Gondoru se stávala pevnost. Došel si k mostu kde byli nějací vojáci. Kapitán? Odjel. Prý jde hledat báhnou Imladris, ale Kapitán Faramir je v domě s kovanou bránou na druhé straně řeky řekl ti voják a ukázal rukou na poměrně zachovalý dům.

Osgiliath-okolí mostu

Dobře děkuju.
Odpovím a vydám se přes most, na kterém byli stále vidět známky bitvy.Šrámy které způsobili zbraně a hlavně krev, která obarvila most do ruda a černa.Postupoval jsme přes most a dumal nad tím co jsme se dozvěděl od vojáků na mostě.
Bájnou Imladris?
Chvíli jsme vzpomínal co to je.Moje znalsoti historie nebyli nic moc.V poslední době jsem se zajmal skoro jen výhradně o boj a službu.POdle legendy by to mělo být řekněme sídlo elfů.Víc jsme nevěděl tahle historie mně zrovna moc nezajmala.Když jsem se učil tak spíše dějiny naše Gondorské nutno říct že ani v nich sem nebyl příliš dobrý.Tohle jsme vždycky přenechával jiným.Na druhé straně mostu jsem se dal do hledání toho domu a kapitána.

Západní Osgiliath

Dům byl naproti mostu. Byl nepřehlédnutelný. Vypadal udržovaně a zřejmě to bylo sídlo velení posádky západní části města. Před branou stáli stráže. V V přední straně bylo proraženo několik nových oken zřejmě pro střelce a na střeše stál katapult. Hotovo pevnost.

Západní Osgiliath

Dům jsem našel vlastně hned.No i když dům se tomu dalo říkat jen stěží když jsem viděl v co byl přeměněný.Byla to dokonalá pevnost se vším co pevnost má mít.Jen to bylo menší provedení než je na pevnost zvykem.Nad touto mylšenkou jsem se musel pousmát a vyrazil jsem kupředu ke dveřím a stráži.
Zdravím vás jsme Rastr, jdu za Kapitánem Faramirem.
Pozdravím stráž která stojí před dveřmy do budovi.Nebyl osnad lepší místo pro velitelství.I když nevím jak dlouho by se udržela proti přesile nepřátel kterou jsem viděl ve svém snu.BYl to opravdu hnusný sen.
Jak by mohli zničit bránu našeho města?

Západní Osgiliath - velitelství

Straze se te optali na jmeno a pak te pustili dovnitr. Zůstal si stát. Vnitřek byl také naprostá pevnost. Odstranitlné schody, barikády a přitom luxus... Houževnatá posádka by se tu dokázala držet dokud by budova stála, nebo dokud by nedošla voda. Pustili tě ještě dvěma dveřmi a došel si do kruhové místnosti. Uvnitř byly 4 kapitánové Gondoru. Kromě Faramira si neznl žádného. Jeden z nich se podíval na tebe a pak na Faramira. To je on? Takovej mladík? optal se. Faramir se pousmál. Ano to je on. Pánové, rád bych vám představil kapitána Rastra, velitele posádky Cair Androsu řekl kapitánům

Západní Osgiliath - velitelství

Vešel jsme dveřmi dovnitř a hned pomalu na prahu zůstal stát.Nejenže byli dveře opatřeny dvojitou závorou a byli i zevnitř okované.Chodby byli zabarikádovány barikádami které ted byli odsunuty ke straně abyse dalo volně procházet.Všechny dveře byli okované, aby vydrželi sebelepší beranidlo.Schody byli navržené tak že se dali zvrchu strhnout takže nahoře by se posádka vydržela držet opravdu dlouho.Jedinou chybou tohohle domu bylo že neměl vlastní studnu.Doel jsme k dalším dveřím kde byli stráže a ty mně pustili do další chodby kde byla připravená barikáda.Tahle už v pohotovosti jen s malým průchodem.Prošel jsem a další stráž u dveří mně pustila dovnitř.V místnosti byli 4 kapitáni Gondoru.Poznal jsem Faramira ale ostatní tváře my byli neznámé.Neznal jsme je ani od vidění.KDyž jsem vešel hned mně zaskočil hovor který se strhl nad mou osobou.Malinko my poklesla brada když jsem slyšel co řaekl kapitán Faramir. Snažil jsem se aby to na mně nebylo tolik vidět jak mně to překvapilo.
Pane děkuji pane.
ODpovím kapitánovi když se dozvím že jsem byl povýšen na kapitána Gondoru.Podle tváří kapitánů ostatních bylo jasné že se jm to moc nelíbí.

Západní Osgiliath - velitelství

Dobře pa...Faramire?
Odpovím Faramirovi a prohlížím si zbylé kapitány.Jen jeden se semnou začal bavit ale jen tím stylem aby my sdělil co je nového na mém novém působišti.Byl to muž vysoký asi 178cm hřmotné postavy.Bylo vidět, že už prošel lecjakými bitvami, proto my bylo jasné že mladík jako já pro ně nemůže být žádný kokurent a chápal jsme jejich chování vůči mně.
Dobře děkuji kapitáne....?
Zeptám se na jméno kapitána který mně oslovil.Věděl jsme že si místo mezi těmito muži budu muset tvrdě vydobít a hodlal jsem začít jen co dorazím na Cair Andros.Přijal jsem ruku kapitána Faramira.
Děkuji. Je ještě něco co bych měl vědět? Nějaké speciální rozkazi?
Zeptám se ještě Faramira.Už jsem se těšil až odejdu a vyrazím do Minas Tirith za Turgorem a pořádnou postelí.Spal jsme sice dlouho, ale přeci jenom by to chtělo ještě troch use dospat.

Západní Osgiliath - velitelství

Přesně za týden se hlašte v kasárnách 6. kruhu. Bude připravena vaše osobní garda která vás dovede na Cair Andros. Veškeré zdroje této oblastni vám budou k dispozici. Zásoby vám budou docházet každý měsíc. Nebude to lehká práce a bude na vás kladena velká zodpovědnost, ale v těchto těžkých časech bude potřeba každého dobrého kapitána řekl ti Faramir. Tak kapitáne, hodně štěstí vztal jeden z mladších kapitánu a také ti podal ruku. Přátelsky se usmál.

Západní Osgiliath - velitelství

Výčet mně celkem potěšil týden volna a klidu.Poslouchal jsem Faramira v dalším výčtu toho co bude docházet a co se bude dít na mém novém působišti.Podle toho výčtu to bude celkem dobré.Jen doufám, že nám budou pravidelně chodit zásoby, protože jinak naše situace , že prošel něčím podobným nebude nejlepší.Podíval jsme na mladého kapitána a podle jeho pohledu my bylo jasné, že prošel něčím podobným jako ted já.
Děkuji kapitáne.Hodně zdaru i vám.
Opětuji podání ruky mladého kapitána kývnutím hlavy pozdravím Faramira i dvojici kapitánů a vyrazím ven na vzduch kde si chci sehnat koně abych se dostal do Minas Tirith co nejrychleji to bude možné.

Západní Osgiliath

Sehnat koně byl trošku větší problém než jsi čekal, ale nakonec se jeden z poslu co jel do města nabídl, že tě sveze. Bylo to lepší než nic. Koní bylo v OSgiliathu příliš málo. Byl jsi ale vděčný i za svezení. Projížděli jste Osgiliathem, pak kolem pevnůstek u silnice, Rammas, Pellenorská pole. Město králů bylo za poledního Slunce ještě krásnější, až se ti nehtělo věřit, že něco tak mocného a krásnéh by mohlo padnout... Projeli jste branami města do třetího kruhu, kde tě posel sesadil a pokračoval dál sám

Západní Osgiliath

Hledat koně na bitevní linii bylo asi jako tam najít Faramira.Hladal jsem asi 15 minut když jsem potkal jednoho posla, který se vracel zpět do Minas Tirith.NAsedl jsme za něj a my pomalu vyrazili směrem k Bílému městu.Projeli jsme pobořeným Osgiliathem a kolem silničních pevnůstek.Posádky pevností byli veselé protože věděli, že nepřítel je na čas odražen a oni nemusí mít bezprostřední pohotovost.Rammas obklopující Pellenorská pole a pak samotné Minas Tirith třpytícíse v poledním slunci.Bílá věž se tyčila nad městem v celé své kráse.Tohle město nemůže dobýt ten černý mor co se šíří z Mordoru.To my byylo jasné když jsem se díval na naše město.Možná jsem byl trochu najivní, ale každopádně za současného stavu to tak vypadalo.Projeli jsme velkou branou a konečně vjeli do města.Na třetím okruhu jsem poslovi poděkoval a vydal se na zelený plácek kde jsem minule našel Turgora a děti kapitána Nawakiho.

Minas Tirith

Zamířil si ke stejnému plácku. Dlouho ti trvalo než jsi ho našel, ale děti které tam dnes pobíhali jsi neznal. Možná že právě obědvali, čas na to byl. Přemýšlel si, co je asi s tvými muži a s kapitánem. Ta myšlena ti kazila náladu

Minas Tirith

Dlouho my trvalo než jsem našel onu skulinu mezi domy abyc hse dostal na zelený plácek.Ve městě se změnila poloha stánků i všeh oco jsem si tu pamatoval proto jsem chvíli tápal.KDyž jsem se prohrabal na plácek viděl jsem děti jako minule šermujíc spolu a soutěžíc.Bohužel NAwakiho děti a Turgora jsem nikde neviděl.Otočil jsme se a vyrazil do jeho domu kde by měli asi být.Uvědomil jsme si že je čas oběda.Když jsem pomyslel na Nawakiho dům vzpoměl jsme si i na něj Berelase, Berila a Haldana o kterých jsem v součastnosti neměl nejmenší potuchy kde jsou.Po Ithilienu už ani nevím kde je Haldan.Snad se jednou zase setkáme všichni ve zdraví i s tím seržantem který nás cvičil na farmě a nad žejdlíkem piva si budeme vyprávět naše historky.Snad jednou.Pomalu jsem takhle došel ke kapitánovu domu a zaklepal na dveře.

Minas Tirith

Otevřeli se dveře a ve dveřích stál jeden z kapitánových synů. Nevěděl si který, tak si byli podobní. Dobrý den, pojdte dál řekl a pustil tě dovnitř. Kapitánova manželka tě uvítala. Turgor se po vás už scháněl, ted leží nahoře, je chudák nějaký nemocný řekla ti mimojiné

Minas Tirith

Ahoj.Děkuji ti.
Pozdravím syna kapitána a vejdu dovnitř do domu.celá okázalost a čistota domu my přišla po tom nezvyku až divná.Neušel jsem ani pár kroků když vyšla z jednoho z pokojů kapitánova manželka.
Děkujivám že se my o něj staráte jsem vám velice vděčný.Mohl by si mně tam zavést?
Poděkuji kapitánově manželce a poprosím kapitánova syna aby mně tam odvedl protože jsme se tady nevyznal.

Minas Tirith

Jasně, pojdtě za mnou
řekl a vyběhl po schodech tak rychle, že se ti málem ztratil. V patře prošel chotbou a otevřel ti dveře.
Vevenitř byla tma a větší teplo než ve zbytku domu. Turgor ležel na posteli a díval se do stropu. Jakmile si tě ale všiml usmál se a posadil se

Minas Tirith

KDyž jsem se šplhal do schodů připadal jsem si v tomto domě poněkud nepatřičně.Všechnu tu bylo krásné čisté, uklizené.Zato já byl otrhaný a celý ošuntělí.KDyž jse mvešel do pokoje kde byl Turgor do tváře mně udeřil příval teplého vzduchu který tu panoval.
Ahoj Turgore.JAk se máš?
Vejdu dovnitř a zapředu s chlapcem debatu na téma jak se měl a co jsem dělal já.

Minas Tirith

Turgor byl neštastný, že zrovna kdyz jsi ve městě je nemocný. Když si mu ale řekl o Cair Androsu, začal trvat na tom, že jako tvuj panoš musí jet s tebou. Ten nápad se ti moc nelíbil. Rozhodl ses ale prozatím nechat věci jak jsou.
Na týden si se konečně zbavil zbroje a na naléhání všech v domě si s nimi cely tyden zustal. Cim vic se blizil sedmy den tim si byl nervoznejsi. Byt kapitanem Gondoru je obrovska zodpovednost... Obcas si pochyboval zda na to mas, jindy ses zase ujistoval tim, ze kdyby jsi na to nemel kapitanem byses nestal a cely tyden sis ani nevtpomnel na Turgorovu zadost

Minas Tirith

Celý týden jsem pomalu proseděl u Turgora abych byl co nejvíce času s ním.NElíbilo se my že bych měl brát chlapce sebou.Ř ekl jsem si že si to dokonce týdne rozmyslím.Odložil jsem zbroj a sehnal si nový plášt.Ten starý byl notně roztrhaný a prosekaný od skřetů.Zůstával jsem v domě kapitána a ,,využíval" pohostinosti jeho rodiny.Sdělil jsme jim že jsem viděl Ranmara a že je v pořádku.Ovšem nejvíce mně tížila ta věc že jsem nyní kapitánem Gondoru.Věděl jsme o důležitosti Cair Androsu a zodpovědnosti která se kladla na moje bedra.Jeden večer již byl tak kritický že jsem myslel že dojdu za kapitánem Faramirem a sdělím mu že toho úkolu nejsem hoden.Rozmyslel jsem si to.Další večer jsem už začínal v hlavě budovat plány na obranu ostrova a přechodu přes Anduinu.Poslední den jsem si vzpoměl na Turgorovu žádost.Dlouho jsem rozmýšlel jak to udělám až jsme dospěl ke kompromisu.Došel jsme za ním do pokoje před tím než jsem se měl vydat na sraz s mou osobní gardou.
Turgore.Nevím jaké podmínky panují na Androsu a nechci tě vystavovat nebezpečí.Proto to uděláme takhle.Ty jsi ještě nemocný a potřebuješ se řádně doléčit.Než se uzdravíš já dorazím na Andros a zjsitím tamní situaci.Pokud to bude bezpečné pošlu pro tebe, aby si za mnou dorazil.JEstl iale tamní situace nebude dobrá zůstaneš tady u rodiny kapitána Nawakiho jasné? Nechci tě vystavovat nebezpečí.Mě jse tu dobře a bud hodný.
Řeknu chlapci a naposled ho obejmu než vyrazím dolů rozloučit se s kapitánovou ženou.Sejdu dolů a poděkujují za všechno co dělá pro Turgora a co udělala pro mně.Rozloučím se i s kapitánovými dětmi a vyjdu ven abych zamířil na místo setkání se svou osobní gardou.

Minas Tirith

Turgor byl docela naštvanej, ale skrýval to. Rozloučil se s tebou a snažil se usmívat. Rozloučil si se se všemi a sešel do ksaáren. Tam tš čekala zkupinka 27mi vojáků. Byli to vesměs mladíci z výcviku, maximálně mohli mít za sebou pár misí. Nepřekvapilo tě to. I oni byli trošku zaražení. Vítejte kapitáne, toto jsou vojáci, kteří vás doprovodí na Cair Andros a přidají se k jeho posádce. řekl ti jeden z vyžších důstojníků, který tě zřejmě měl instruovat

Minas Tirith

Viděl jsme na Turgorově tváři výraz jako by mně chtěl na místě zabít za to že ho neberu sebou.Stále byl ale moc malý na to aby šel se mnou. Pokud to bud v pořádku dorazí během pár dnů.Bude to muset překousnout.Děti NAwakiho rodiny taky stále zůstávají tady.Dál jsem to neřešil a vydal se městem na sraz s mými vojáky.Kráčel jsem ulicemi ve svém zeleném plášti a nevšímal si zvědavých pohledů lidí i normálních vojáků.Když jsem došel do kaasáren a viděl skupinu mladíků, kteří se stali mou osobní gardou jak je nazval Faramir.Vypadali asi jako já když jsem odjížděl do Dol Amrothu.Další dny našeho pobytu na Androsu je změní ve vojáky a z těhlech mladých trochu v součastnosti vyjevených tváří se stanou zocelené tváře bojovníků a když ne potom je čeká už jen jedna cesta.Jistě byli zaražení mým věkem.V porovnání s kapitány které jsme zatím potkal jsem byl opravdu mladý.
Děkuji vám seržante.Doufám že tu nečekáte příliš dlouho.
ODpovím seržantovi poukazujíc na svou nedochvilnost kterou jsme si začáínal vypěstovávat.

Minas Tirith

No vaši muži jsou připraveni pane, vás kun čeká ve stáji řekl ti důstojník A odešel si za svými povinostmi. Vojáci tak rozpačitě postávali a čekali že neco řekneš nebo se na něco zeptáš a nikdo z nich se neměl k ničemu. Všichni ale byli ozbrojeni, nesly meč, štít, nekteří luky a také batohy se zásobami