Mise3-Rastr

Dol Amroth

Vyjdu s kapitánem ven a uvidím už jen svého drahého panoše.Otočím se na kapitána.
Pane nevíte kde by se tady dalo sehnat nějaké jídlo a psaní ještě se tu nevyznám.
Zeptám se kapitána který šel vedle mně a zároven chytnu za ruku Turgora který mezitím přiběhl za námi.

Dol Amroth

Kapitán se na tebe podíval. Pojdte za mnou řekl a vešel do jednoho z domů který byl opodál. Odemkl dveře a pustil vás dovnitř. Tak vítejte u mě doma řekl a hodil ti svazek klíčů. Pohostit se musíte sami, musím se hlásit řekl a otočil se

Dol Amroth

Šli jsme za kapitánem a prohlížel jsem si při tom Amroth.Spousta veselých lidí.Ted byl sice večer ale poměrně to tady ještě žilo.Došli jsme k domu který nebyl moc daleko ale vypadal poměrně velký a prostorný.Když jsem zjsitil že je to kapitánův dům trochu mně to zarazilo.
Já děkuji pane.Vážím si oho.
Řeknu kapitánovi než odejde.Rozhlédnu se okolo kde je spižírna a nějaká ložnice kde by jsme se mohli vyspat.

Dol Amroth

Spížírnu si hledat nemusel, Turgor to udělal velice rychle za tebe. Ložnice byla kousek vedle. Kapitán jen zamumlal že to nic není a zabouchl za sebou. Turgor se mlsně olízl

Dol Amroth

Jsme rád že mám tak rychlého panoše.Ale moc se neolizuj nemůžeme to kapitánovi tady všechno vyjíst.
Sdělím Turgorovi a vezmu jen něco málo.Potřebné, ale ne zrovna moc aby jsme se přejjedli prostě aby nám to stačilo.Najíme se a už se nemůžu dočkat postele.Než se pustím do jídla sundám si brnění helmu štít a opasek s mečem.Mám na sobě jen tuniku se znakem gondoru.Byl jsem rád že už ze sebe ten kov můžu sundat.Uložím Turgora a pak si lehnu sám.

Dol Amroth

večeře proběhla v pořádku až na to, že Turgor chtěl pořád ochutnat tu velkou sklenici s medem. Nakonec ho to přešlo a šel si lehnout. Převlékl se a zachumla lse do peřiny. Taky sis lehnul. Tohle byla velice pohodlná postel. Lehnul sis a ještě chvíli si přemýšlel co se bude asi dít a pak si usnul. Vzbudil tě Turgor. Třásl s tebou protože měl hlad.

Dol Amroth

Usnuli jsme velmi rychle.ta cesta sem nás ukolébala.Spal jsem nevím jak dlouho když mně vzdbudil Turgor.6e má hlad.Ten se vždycky ozve když má hlad tto se my líbí.Poměrně rychle vstanu a podívám se jak jsme na to ms časem.
To už máš zase hlad,Je nějaká doba kdy ho nemáš?
Zeptám se Turgora když vstávám a lehce mu pocuchám vlasy.

Dol Amroth

Turgor založil ukazováček do pusy jako když přemýšlí. No, když spím řekl nakonec a vybuchl v smích. Podle světla mohlo být něco kolem osmé ráno. Turgor zase začal s tím medem ale když viděl výraz ve tvé tváři radši toho nechal a ukázal na nakrojený kotouč sýra

Dol Amroth

Musel jsem se taky smát.Vezmu nám něco k snídani a nasnídám se.Rozhlédnu s jestli tu není nějaký vzkaz od kapitána.
Mněli by jsme vyrazit Turgore.Kníže říkal at se u něj ráno hlásím.
Sám se jdu obléct do zbroje a opásat se mečem.Byl jsem zvědav co dostanu za rozkaz.A hlavně nebude lehké z toho důvodu že zdejší krajinu moc neznám.Vlastně vůbec.

Dol Amroth

Turgor se odběhl převĺéknout. Za chvíli se vrátil. Ty jsi se mezitím převlékl také. Zamkl jsi dveře domu a spolu s Turgorem jsi se vydal ke knížeti. Před jeho rezidencí stáli stráže

Dol Amroth

Oba jsme byli převlečení rychle a rychle jsme mohli odejít.Zamknu dveře domu a vydám se směrem ke knížeti.před dveřmi stojí stráže.Přemýšlím jak se mám nahlásit.Asi jak mně představil kapitán.
Jsme desátník kapitána Nawakiho mám se hlásit u knížete.
Řeknu strážím aby mně pustili dovnitř.

Dol Amroth

Strážě tě vpustili dovnitř. Všiml sis Imrahila jak si prohlíží nádherný zdobený meč, který vypadal jako ze stříbra. Když si tě všiml odložil meč a vztal. Jste tu na čas, to se mi líbí vojáku řekl. Tvářil se celkem přívětivě. No, než vám svěřím své vojáky rád bych věděl něco o vašich zkušenostech o předešlých úkolech a taky kdo je ten mrnous co se za vámi schovává

Dol Amroth
¨
Stráže mně bez otázek pustili dovnitř.Kníže si prohlížel meč který se my líbil.Vypadal jak ze stříbra.Nemohl být z ...mitrilu?Otázka my letěla hlavou ale nezabýval jsem se jí.
Děkuji pane,no když jsem mněl nastoupit vícvik a dojel na farmu kde vícvik probíhal tak jsme zaslechli křik.Zachránili jsme tady malého Turgora a jeho matku před skjřety.Velitel jel odvézt matku do Lebenninu a my zůstali na farmně.Přišlo několik útoků skřetů ale my jsme se s mými muži ubránili.Když nás odveleli z farmy a zařadili do armády mněli jsme za úkol prozkoumat skřetí tábor a zjistit o nich co nejvíc.Paadli jsme do pasti kde byl zajat můj voják.Podařilo se nám za pomoci jednotek které se mezitím přesunuli na farmu odrazit skřety co nám byli v patách a poté jsme se vrátili pro mého muže a zároven zachránili vězněného Ranmara.Syna kapitána Nawakiho.Ten mně po té vzal sebou sem.Po cestě jsme byli napadeni v jedné z malých pevnůstek nedaleko.To je asi vše pane z mých dosavadních zkušeností.A ten chlapec je onen zachráněný chlapec.Zůstal již když jeho matka zemřela.Staral jsem se o něj a on se již ode mne neodputal a ted je z něj můj panoš pane.
Sdělím knížeti trochu vyčerpávajícně.

Dol Amroth

Hmmm zamyslel se kníže. Vypadá to, že máte určitý potenciál řekl kníže a vypadalo to že se rozmýšlí zda ti má svěřit své muže. Nakonec promluvil: Nedaleko odsud je stará pozorovatelna. Mám obavy, že jí používají černí muži a to se mi nelíbí. Vemte si své dva muže a porozhlédněte se tam. pokud se tam nějací objeví tak zařidte at je to naposledy řekl a ukázal ti na stul kde byla mapa Dol Amrothu. Přiřadím k vám dočasně stoapře který vás k ní dovede, nějaké otázky?

Dol Amroth

Kníže nevypadal příliš jistě.Ani se mu nedivím.Vidí mně podruhé v životě a už my má svěřovat vojáky.Jeho rozhodnutí mně potěšilo ale i zarmoutilo.
Hmm zkouška to se dalo čekat ještě že jen dva muže.Haldan to ještě nezvládne.
Dobře pane vezmu své lidi.ještě otázka kde najdu toho stopaře?
Zeptám se kapitána a přitom promýšlím co s Turgorem sebou ho brát nebudu.Počká tu s Haldanem je už dost velký a s dýkou už taky poměrně dobře zachází postará se o sebe.

Dol Amroth

Jděte si pro své muže, myslím že ten třetí potřebuje ještě oddych takže proto ty jen dva dodal na vysvetlenou a az to bude hlaste se u me, necham poslat pro stopare rekl kníže a opět zvedl svůj meč. Byl vzkutku nádherný

Dol Amroth

Jste dobře informován pane.Hned jsem zpět.
Postavím se do pozoru o točím se a s Turgorem po boku vyrazím bven směrem vlastně nevím kam.
Zastavím se venku a zeptám se stráží kam na ubytovnu vojáků nebo kde tady spí vojáci.Po té se vydám tím směrem a cestou ještě mluvím na Turgora.
Popravdě chlapče můj nevím co ted s tebou.Se mnou jít nemůžeš na to si ještě malý.Až budeš větší půjdeš se mnou ale ne ted.Myslím že zůstaneš s Haldanem.Jídelna je u ubytovny asi.Máš povolený lehký průzkum okolí.Ale varujutě běda jestli se ztratíš.Jen kousek od ubytovny ano?
Řeknu chlapci i když cítím riziko které to obnáší.

Dol Amroth

Vojáci tě nasměrovali na ubytovnu. Turgor vypadal trošku zklamaně ale asi to čekal. šel jsi s ním na ubytovnu. Byli tam všichni tři. Haldan jako jediny lezel, asi mu nebylo nejlépe. A hele, tamhle je řekl jeden a ukázal na tebe. Rikali jsme si kam jste se ztratil řekl Haldan

Dol Amroth

Poděkoval jsem vojákům a zamířil na ubytovnu.Turgor šel trochu sklesle ale čekaně.Úspěšně jsme se dostali na ubytovnu.Všichni tři tam byli.
Přespal jsem u kapitána.My tři vyrážíme na jednu starou pozorovatelnu Haldan a Turgor zůstavájí zde.Máme se hlásit u knížete.
Sdělím chlapům a dám jim znamení aby jsme šli.
Nebude zlobit neboj.
Řeknu Haldanovi a trochu přísně kouknu na Turgora.A pak vyrazím směrem ke knížeti.

Dol Amroth

čert vem ty honičky řekl z žertu jeden z vojáků. No, nevím, beze mě nemáte šanci zavtipkoval Haldan. To už ale ti druzí dva popadli vyzbroj a šli za tebou. Turgor si dřepnul na postel vedle Haldana. Zamával ti. Vyšli jste ven a přišli ke knížeti. Stopař tam zatím nebyl

Dol Amroth

Ještě sem se zasmál a zamával Turgorovi a pak jsem se svými muži vyrazil ke knížeti.Cesta městem proběhla rychle bez zádrhelů.Muže jsem našel rychle takže jsem byl rychle zpět.Jen kývnu na stráže u vstupu.Předchvílí jsem tam byl takže mně poznali.
Pane,jsem zpět i se svými muži.Jsme připraveni.
Stopař tu nebyl takže budeme muset počkat.

Dol Amroth

Vojáci se uklonili knížeti
Výborně, stopař přijde co nevidět řekl kníže a pokynul oběma vojákům
za pár minut přiběhl chlápek v kožené kazajce. Na zádech měl luk a u pasu měl dvě dýky. U opasku měl značné množství váčků. Na hlavě měl čelenku z tmavé kůže Seznamte se, tohle je Flerius, jeden z našich nejlepších stopařů řekl kníže. Těší mě že vás poznávám pánové řekl Flerius a podal ti ruku

Dol Amroth

Čekali jsme na stopaře jen malou chvíli když přišel.Spíš přiběhl podle dechu a stylu jak se vřítil do místnosti.Hned se ale hodil do pozoru a poklonil se knížeti.Vypadal celkem sympaticky.Jeho oblečení bylo jasné podle jeho zařazení.
Fleriusi těší mne já jsem Rastr.A tohle je Berelas a Beril.Takže můžeme vyrazit?
Podám též stopaři ruku podívám se na knížete a pomalu se začnu šinout k východu.

Dol Amroth

Těší mě řekl Flerius ještě oběma vojákům. Kníže kývnul. Fleriusi, prohlédněte to tam pořádně řekl ještě. Pak už jste vyšli ven. Flerius spustil: No, povedu vás ted tedy k věži, ale až budeme blízko navrhuji abych se tam podíval nejdříve sám, jsem přeci jen zběhlejší v nenápadném pozorování. co vy na to? řekl a aniž by čekal na odpoved vedl vás k bráně

Dol Amroth

Poslední slova knížete vyzněla jasně že nám ještě moc nevěří.Vyšli jsme a vyslechli Fleriuse.Podíval jsem se na své muže a pak zpátky na něj.
Asi to tak bude lepší.Naposled když jsme se chtěli nepozorovaně někam dostat tak jsme padli skřetům do léčky.Houpat se znova hlavou nechci takže s tebou souhlasím.
Odpovím a jdu za Fleriusem.Cestou si prohlížím město.Je to krásné místo.Až skončí tento bojový stav nebo spíše řečeno válka přestěhuju se sem.Již jsem sem převelen ale co vím kam mně osud zanese.